Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
21.4.2023, Milan Šurkala, aktualita
Většina obnovitelných zdrojů energie má jednu zásadní nevýhodu, nevyrovnaný průběh výroby, což je největším problémem především u solárních elektráren. O Velikonocích jsme tak v ČR museli vypnout šestinu solárů, aby nedošlo k přetížení sítě.
Choakinek (1607) | 22.4.202319:42
"...pokud chceme navyšovat podíl těchto nestabilních zdrojů energie...­"

No, já to nechci :­-­).

Proč ­"zakydávat­" pole těmito nesmysly, které zlomek výkonu průměrné ­"atomovky­" sfoukne jak svíčku?

A navíc to funguje jenom někdy, ­"atomovka­" jede stále.

Je to dobré jen jako zdroj kšeftíků pro ty správné kapsy. Eko­-socialismus, co bychom chtěli, že?
Odpovědět8  0
Jardadoma (1546) | 21.4.202321:37
Tak nevím, mám tu psát ­"Já jsem vám to říkal!­" :o)
Odpovědět6  1
snajprik (1637) | 22.4.20235:51
Neboj o chvilku to vyriešime tym, že dame sankcie na uran ­(98% dodavatel je Rusko­) a ked v čechach zhasnu tie 6 reaktory a na slovensku 4 reaktory hned bude po probleme s prebitkom el. energie :D
Odpovědět4  4
darksicek (152) | 22.4.202313:44
Jasný. A večer si budes svítit svíčkou, že? ­(televizi to nevadí, na tu se stejně koukáme po tmě, co?)
Odpovědět4  0
Lokomotiva2 (21) | 22.4.202317:46
Rusko neni nejvetsim dodavatelem uranu. Rusko je zatim pouze nejvetsim zpracovatelem, ale technologie je znama, takze lze rozsirit kapacity jinde.
Problem neni jadro, ale FVE a jejich neschopnost dodavat 24­/7­/365. To zpusobuje onu nestabilitu v energeticke siti a s narustajicim poctem FVE se bude problem vyrazne prohlubovat. Tyto kratkodobe situace muze resit nejake to bateriove uloziste, ale to se nehodi solarnim baronum do kramu, protoze by to snizovalo jejich zarucene zisky, proto u velkych FVE bateriove parky proste nejsou, ackoliv tam davno byt mohly. Ale proc, kdyz to muze zacvakat zanovy poplatnik, ze ? Jenze ani baterie nejsou samospasne reseni, protoze jich nikdy nemusi byt dost, aby pretoky vznikle v nevhodnou dobu absorbovaly.
Resenim bude az sezonni, tedy dlouhodoba akumulace velkeho mnozstvi energie, jenze to stale spolehlive a levne resit neumime. A to se nejblizsich par desitek let asi nezmeni. Pokud se to vubec nekdy podari vyresit, protoze ukladat velke mnozstvi energie dlouhodobe je proste velky problem.
Odpovědět3  1
darksicek (152) | 23.4.20238:29
Ale umíme. Třeba výroba vodíku. Jenže vodík pro automobily není teď v kurzu. Teď si hrajeme na to, že svět spasí auta na baterky.
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (4972) | 23.4.20239:32
"Jenže vodík pro automobily není teď v kurzu.­"

Pokud jde o EU, vodík je na podobné úrovni jako baterky a počítá se s ním ­(https:­/­/commission.europa.eu­/news­/focus­-hydrogen­-driving­-green­-revolution­-2021­-04­-14_en­). Problémem vodíku je, že jeho výroba je energeticky extrémně náročná, a jestli je problémem výroba elektřiny pro baterková EV, tak pro vodíková auta je to ještě násobně větší problém. Vodík má smysl jako výroba bokem v době přebytků OZE, ale ne jako primární pohonný systém. Pokud se nevymyslí nějaký způsob výroby vodíku, který nezahrnuje elektřinu, tak je to nesmysl ­(protože je výrazně efektivnější využít tu elektřinu přímo jako elektřinu v baterkovém EV a prohnat to jedním relativně málo ztrátovým baterkovým kolečkem, než to hnát několika velmi ztrátovými procesy přes vodík a ještě částečně i přes tutéž baterku­).
Odpovědět5  0
darksicek (152) | 24.4.202320:23
Extrémě náročná je. Nicméně si uvědomte, že máme solárů minimum a muselo se odpojit 400MW. Kolik to asi bude dělat v plné planované kapacitě? To budou špičky, kdy se budou odpojovat TW. To je všechno přebytečný výkon, který můžete v době špiček využívat k výrobě vodíku.
Udává se že k výrobě 1kg vodíku potřebujete 50­-60kWh ­(nedočetl jsem se však, jak dlouho ten proces trvá­). Čistě teoreticky tedy z přebytečných 400MW během hodiny vyrobíte až 13tun vodíku. Berte to ovšem s rezervou a jako čistě matematický model.
Při průměrné spotřebě 1,3kg­/100km dnes, tak za hodnu vyrobíte vodíku pro 10tis km. Navíc budoucnost může být v reaktorech jaderných elektráren 4. generace, kde lze vodík vyrábět jako druhotný produkt chlazení.
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (4972) | 24.4.202321:29
Vodík má smysl, pokud je to ­"odpad­", zbytek nevyužité výroby ­(především z OZE­), nebo je vyráběn pomocí něčeho, kde není elektřina. Pokud bychom brali spotřebu 1,3kg­/100 km ­(což si myslím, že je hodně nadnesené­), tak potřebujete 50­-60 kWh * 1,3, tedy 65­-78 kWh na to, abyste vyrobil vodík na ujetí 100 km. Takové hodnoty jsou ale moc vysoké, třeba Mirai jezdí za 1,02 kg, Hyundai ix35 za 1,06 kg, takže tu hovoříme spíše o 52 až 62 kWh ­/ 100 km.

Jenže podobný elektromobil má spotřebu cca 17­-20 kWh­/100km, a i kdybychom k tomu připočetli všechny ztráty ve vedeních a nabíjení, tak se asi nedostaneme přes 25 kWh­/100km nebo jen minimálně. Proto nemá smysl brát ho jako primární palivo, ale má smysl ve výše zmíněných případech, kdy to vyřeší problém s přebytkem OZE a natankuje to nebaterková auta.

"To budou špičky, kdy se budou odpojovat TW.­"

Tak to v žádném případě ­(pokud to počítáte celosvětově, tak možná ano, ale v ČR ani náhodou­). Instalovaný výkon veškerých českých elektráren je 20 GW. Nepotřebujeme mít OZE s instalovaným výkonem v terawattech, nebude přece napájet celý svět. Celý svět má instalovaný výkon okolo 8­-10 TW.
Odpovědět0  0
Lokomotiva2 (21) | 23.4.202310:37
Pro automobily to ted neni v kurzu, ale ani kdyby to v kurzu bylo, tak to nic moc neresi , protoze to jsou jen drobne. Ten problem dlouhodobe akumulace je v ulozeni prebytku na dobu, kdy nesviti a nefouka dost na to, aby to pokrylo spotrebu elektriny pro prumyslovou vyrobu a domacnosti.
Vyroba zeleneho vodiku a jeho zpetna premena na elektrinu je sice mozna, ale pomerne neefektivni. Neziska se zpet zdaleka tolik elektriny, kolik se touto cestou ­"ulozi­". Navic jeho dlouhodobe skladovani je problematicke. Skladovani velkeho mnozstvi vodiku by z objemovych duvodu muselo byt ve zkapalnenem stavu, coz znamena zchladit na ­-253 °C a tuto teplotu udrzovat po celou dobu skladovani, coz je energeticky velmi narocne. Stalo by to tedy mnohem vice energie, nez kolik se z toho ziska. Cele by to navic bylo extremne drahe nejen z energetickych duvodu, ale i technologie, zabezpeceni... atd...
To opravdu neni cesta, jak ten problem efektivne a elegantne resit, udrzet energetickou sobestacnost a zaroven konkutecneschopnost, protoze bez levnych energii se na to muzeme rovnou vykaslat, predat vyrobu do USA, nebo Ciny a z EU udelat skanzen, protoze cele EU uz ted ujizdi vlak... EU je totiz dlouhodobe pozadu jak technologicky, tak efektivitou vyroby a jedine, v cem jsme napred, tak v prebujele byrokracii.
Odpovědět2  0
odb (541) | 23.4.202318:39
Citujem ­"Tyto kratkodobe situace muze resit nejake to bateriove uloziste, ale to se nehodi solarnim baronum do kramu, protoze by to snizovalo jejich zarucene zisky, proto u velkych FVE bateriove parky proste nejsou, ackoliv tam davno byt mohly. Ale proc, kdyz to muze zacvakat zanovy poplatnik, ze ?­"

To mu nechapem? Preco by bateriove ulozisko malo znizovat solarnim baronum zisky?

Bateriove ulozisko je problem, ako cenovy, tak technologicky a bola by to dalsia komplikacia, ktora by tu cenu len zvysovala. Preto sa ani nijak extra nestavaju. Ak ano, tak len tam, kde mali problem so sietou aj pred solarom. U nas je vyhodnejsie vypnut soalr ako kvoli nim stavat bateriove ulozisko.

Sezonna akumulacia je sci­-fi.
Odpovědět1  1
Lokomotiva2 (21) | 23.4.202323:55
No prave... Pokud by zde byla celkem logicka povinnost, ze ke kazde velke elektrarne bude i bateriove uloziste vybudovane a provozovane na naklady majitele, aby byla zajistena vyrovnavka, protoze oni jsou ti, kdo zpusobuji nestabilitu, tak to by bylo kvikotu ze strany solarnich baronu. Jenze oni zadnou povinnost nemaji, hezky si prolobovali garantovane vykupni ceny a pokud je CEPS odpoji, tak za to dostanou dokonce kompenzaci v plne cene. Zadne riziko podnikani, zadne povinnosti. To je proste ulet...
Ukazkovy priklad privatizace zisku, ktery je vzdy zarucen, tedy dotovan. A ztraty ? To se hodi na bedra danoveho poplatnika.
Odpovědět3  0
darksicek (152) | 24.4.202320:05
Nedělám si iluze, že k tomuto dojde, ovšem protlačí se to tak, že náklady solární baroni opět v klidu přenesou na zákazníky v podobě dalších paušalních poplatků.
Odpovědět1  1
Lokomotiva2 (21) | 22.4.202317:48
A ja k tomu rikam, ze tohle byl jen zacatek. Bude to horsi... :o)
Odpovědět5  0
Budman (261) | 23.4.202317:05
Samozřejmě že bude, čím víc budu stoupat procento OZE v energetickém mixu, tak tím víc bude soustava destabilizovaná... průšvih ovšem je, že EU ze svého kurzu neuhne, protože by museli uznat chybu své zelené politiky už tak dvě dekády zpátky a tím pádem na vše zase doplátíme my, běžní občané :­-(
Odpovědět6  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.